Naposledy změněno: 5. února 2010

Rejstřík termínů

A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z

Alkylační látky

Často užívané při léčbě nádorů cytostatika. Melfalan a cyklofosfamid jsou obzvlášť často užívané při léčbě myelomů. Slovo "alkylační" se vztahuje ke způsobu, jakým se toto chemoterapeutická látka navazuje na DNA nádorových buněk, a tím zamezuje jejich dělení a  množení.

Alogenní

Allos, z řečtiny = jiný, odlišný. V tomto kontextu se jedná o dárcovství kostní dřeně jiné osoby. Nutnou podmínkou pro výkon je téměř shodná charakteristika tkáně dárce a příjemce.

Ambulantní pacient

Pacient, který není umístěn v nemocnici.

Anamnéza

Historie nemoci; charakter, počátek a průběh příznaků, které s vámi prodiskutuje váš lékař  během vyšetření.

Anémie

Chudokrevnost, snížený počet červených krvinek, hemoglobinu nebo snížená hodnota celkového objemu krve.

Antibiotika

Léky s ničivým účinkem na bakterie. Antibiotika se využívají k léčbě infekčních nemocí způsobených bakteriemi.

Antiemetika

Léky, které předcházejí nevolnosti a zvracení. Používají se především při léčbě vedlejších účinků chemoterapie a ozařování.

Antigeny

Specifické struktury na buněčném povrchu bakterií, virů a plísní. Pokud je tělo napadeno takovým patogenem, plazmatické buňky vyvinuté z B-lymfocytů vytvářejí protilátky.

Aplázie

U onkologických pacientů: zdravotní stav vykazující velmi špatný krevní obraz v důsledku chemoterapie a ozařování.

Asymptomatická

Nemoc bez příznaků a potíží.

Autologní

Autos, řecky = vyrobený samotným tělem, nevnesený zvenčí. Zde: zpětný návrat vlastní kostní dřeně, která může být po vyjmutí vyčištěna.

Benigní/maligní

Benigní nebo maligní stav novotvaru. Benigní nádory nejsou životu ani zdraví nebezpečné. Maligní nádory jsou zhoubné, zpravidla napadají zdravou tkáň a po odstranění se znovu objevují. 

Biopsie

Speciálním nástrojem je odejmuta tkáň (např. speciální kanylou, kleštěmi nebo skalpelem), která je následně vyšetřena pod mikroskopem. Název vychází buď z techniky odejmutí (např. biopsie jehlou) nebo podle místa, kde byla tkáň odejmuta (např. biopsie sliznice).

Bisfosfonáty

Léky, které zpomalují aktivitu kostních fagocytů, a mohou tedy  být využity k léčbě životohrožující hyperkalcemické krize, dále tiší bolesti a snižují riziko zlomenin.

Blasty

Nezralí předchůdci bílých krvinek.

B-lymfocyty

Podskupina lymfocytů, které dozrávají v kostní dřeni, lymfatických žlázách, slezině a dalších lymfatických orgánech v lidském těle. Při kontaktu se specifickým antigenem se z B-lymfocytů vyvinou buď plazmocyty produkující protilátky nebo tzv. paměťové buňky. Ty druhé se stanou aktivními při dalším kontaktu se stejným antigenem (za pomoci T-lymfocytů) a předávají uchované informace plazmocytům, které potom vyrobí specifické protilátky ( Specifický obranný systém).

Brzlík

Žláza umístěná pod lebkou, náleží k lymfatické soustavě a je součástí obranného systému těla.

Bone marrow transplant

Transplant of blood stem cells taken from the bone marrow or the blood. A fundamental distinction is made between transplantation of the patient's own bone marrow ( Autologous bone marrow transplant) and that of a family or third party donor ( Allogenic bone marrow transplant).

B-symptomy a znaky

U nádorových onemocnění se často vyskytují současně tři symptomy: zvýšená teplota, noční pocení a úbytek hmotnosti. Tyto tři symptomy se shrnují pod pojmem B-symptomy a znaky.

Chemoterapie

Léčba látkami, která zamezuje růstu nádorových buněk v organizmu. Tento termín se používá nejčastěji v souvislosti s chemoterapií cytostatiky, tj. potírání nádorových buněk využitím léků, které zabraňují dělení buněk ( Cytostatické látky).

Chromozomy

Viditelní nositelé dědičné informace; části buněčného jádra, které lze intenzivně zabarvit.

Chronický

Pomalu postupující, pomalu se vyvíjející.

Cytokiny

Látky zajišťující komunikaci mimojiné i mezi obrannými buňkami těla.

Cytostatické látky

Léky, které zpomalí  růst nádorových buněk, současně však do jisté míry poškozují i zdravé buňky. V tomto smyslu je často zamezováno dělení buněk různých tkání ( Chemoterapie).

Diagnostika

Souhrnné označení pro všechna vyšetření vedoucí ke stanovení diagnózy nemoci.

Diferenciální krevní obraz

Procentuální zastoupení bílých krvinek.

Dioxiny

Toxické chemikálie (nejznámější je tzv. jed Seveso), které vznikají jako nechtěné vedlejší produkty jistých chemických procesů; jsou ve vodě nerozpustné, pomalu se rozptylují a nejčastěji vnikají do životního prostředí vázané na prachové a půdní častice; mohou způsobovat rakovinu.

Elektroforéza

Rozvrstvení bílkovin v elektrickém poli. Umožňuje jednak výpočet množství bílkovin v myelomu, jednak jako průkaz M-apexu (monoklonálního imunoglobulinu). Elektroforézy se využívá jak při diagnóze, tak i při monitorování průběhu terapie.

Enzymy

Bílkoviny v lidském těle, které mají velmi odlišné úlohy. Směsi enzymů se vyrábí např. na trávící sliznici, v játrech, žlučníku a slinivce a slouží k rozkladání a zpracovávání živin.

Erytrocyty

Červené krvinky, které jsou zodpovědné za přenos kyslíku v krvi.

Fyzické

Vztahující se k tělu

Frakcionování

Zde: rozložení ozařovacích sérií na individuální dávky.

Granulocyty

Podskupina bílých krvinek, které jsou velmi důležité pro boj s infekcemi.

Hemoglobin

Červené barvivo obsažené v červených krvinkách, mezi jinými funkcemi zajišťují i přenos a vázání kyslíku.

HLA

Zkratka pro “Human Leukocyte Antigens” (lidské leukocytární antigeny). Popisují charakteristiky tkáně. Jsou obsaženy v genotypu. Typování HLA je důležité jako příprava na alogenní transplantaci. Čím větší je podobnost dárcova a příjemcova orgánu, tím větší je šance na úspěšný průběh transplantace kmenových buněk.

Hormony

Látky zajišťující výměnu informací v těle. I v malých koncentracích ovlivňují metabolismus. Regulují procesy jako růst, sexuální chování nebo metabolismus potravin, do místa svého působení se dostávají krví nebo lymfatickým systémem.

Hyperkalcemie

Velmi vysoká hladina vápníku v krvi; tato komplikace se léčí pomocí podávání bisfosfonátů.

Imunitní obrana

Schopnost vlastního obranného systému těla potírat antigeny, tj. cizí částice jako např. bakterie a plísně.

Imunoglobuliny

Synonymum pro protilátky, tj. proteiny s charakteristikami protilátek. Polyklonální imunoglobuliny, tj. směsi imunoglobulinů od dárce, se podávají při léčbě nemocných s oslabeným imunitním systémem. Monoklonální imunoglobulin je i paraprotein vyskytující se u pacientů s mnohočetným myelomem/plazmocytomem.

Infekce

Vniknutí organizmů zapříčiňujících nemoc do organizmu a jejich rozmnožení.

Infiltrace plazmatickými buňkami

Vniknutí plazmatických buněk do tkáně.

Infúze

Vpravení kapaliny (např. solného roztoku) do organizmu, zejména do krve ( intravenózní).

Inkontinence

Doslovně: prosakování, zde: ztráta kontroly nad udržením moči, mimovolný únik moči.

Inpatient

In the hospital.

Interferony

Látky přenášející informace, pomocí kterých spolu komunikují obranné buňky těla. Dnes se tyto látky vyrábí uměle a používají se při léčbě různých druhů nádorového onemocnění.

Intravenózní

Podávání léku nebo kapalné látky přímo do žíly.

Klon

monoklonální.

Kmenové buňky

Nezralé (nevyvinuté) buňky, ze kterých se vyvíjí červené a bílé krvinky a krevní destičky. Kmenové buňky se běžně nacházejí v kostní dřeni, odkud mohou být "sbírány" pro účel transplantace jednak zpět do vlastního těla ( Autologní transplantace kmenových buněk) nebo do těla identického  HLA příjemce ( alogenní transplantace).

Kostní dřeň

Tkáň, která vyplňuje vnitřek kostí; místo krvetvorby.

Krevní plazma

Součást krve (55 procent z celkového objemu), která je z 90 procent složena z vody a bílkovin.

Leukocyty

Bílé krvinky, které hrají hlavní roli v boji těla proti infekcím. Tyto buňky jsou rozděleny do tří hlavních skupin: Granulocyty, Lymfocyty, Monocyty. U zdravých lidí je pouze malá část leukocytů obsažena v krvi; většina leukocytů se nachází v kostní dřeni a dalších orgánech a tkáních. Zvýšení počtu leukocytů v krvi je příznakem nemoci.

Lymfocyty

Podskupina bílých krvinek, které pomáhají potírat nemoci a cizí látky v těle; existují dva podtypy B-lymfocyty and T-lymfocyty. Pouze malá část lymfocytů se nachází v krvi, zbytek je přítomen v lymfatických orgánech (jako brzlík a slinivka), kde se rozmnožují.

Magnetická rezonance (MRX)

Magnetická rezonance je zobrazovací metoda využívající elektromagnetické rezonance v součástech tkání  v uměle vytvořeném magnetickém poli. Struktury uvnitř těla jsou díky této metodě znázorněny s vysokým rozlišením a poskytují přesné obrazy řezů. Magnetická rezonance může být  nevhodná pro pacienty s kardiostimulátorem, pro obzvláště úzkostlivé pacienty a pro osoby, které mohou být vyšetřovány jen po velmi krátkou dobu.

Makrofágy

Tkáňové fagocyty; společně s Monocyty tvoří obranný systém proti pevným částicím z vnějšího prostředí.

Maligní/malignita

virulentní/zdraví nebezpečný.

Monocyty

Podskupina bílých krvinek; monocyty a Granulocyty zabíjejí bakterie tím, že je absorbují. V případě nedostatku těchto buněk, je oslaben nespecifický obranný systém.

Monoklonální

náležící k jednomu typu klonu. Mnohočetný myelom/plazmocytom se vyvine z jedné jediné maligní plazmatické buňky a všechny buňky z ní pocházející jsou stejného klonu. Mateřská buňka a všechny její buňky dceřinné tvoří buněčný klon.

Morfinové deriváty

Morfinové deriváty jsou látky s podobným účinkem jako morfium.

Myeloblasty

Předchůdci Granulocytů.

Nádor

Nekontrolované množení buněk, které se může vyskytnout kdekoli v těle.

Nespecifický obranný systém

Fagocyty (makrofágy), Monocyty a neutrofilní Granulocytys louží jako nespecifická obrana proti cizím látkám. Granulocity reagují na průnik patogenů do těla, pohlcují je, a tím je zneškodňují.

Neutropenie

nedostatek neutrofilních granulocytů.

Obrana proti infekcím

Obrana organizmu před infekcemi způsobenými bakteriemi, viry nebo plísněmi. Obrana proti infekci je tvořena celistvostí kůže (kyselý plášť a přirozená bakteriální flóra) a sliznicemi (sliznice uvolňují látky, které mohou zničit patogeny) a též specifickým a nespecifickým obranným systémem.

Osteoklast, osteoblast

Osteoklasty bývají také označovány jako kostní fagocyty, jelikož redukují kostní tkáň. Protějšky osteoklastů jsou osteoblasty, které pomáhají vytvářet kostní hmotu.

Osteolýza

Místo v kosti,  kde je nedostatek kostní hmoty.Při onemocnění mnohočetným myelomem/plazmocytomem tato redukce nastává v důsledku zvýšené aktivity osteoklastů.

Osteoporóza

Onemocnění kostry spojené s úbytkem (prořídnutím) kostní tkáně a zvýšenou náchylností ke zlomeninám.

Ozařování (radioterapie)

Léčba ionizujícími paprsky cílenými na přesně určenou část těla, probíhající prostřednictvím speciálního přístroje (většinou lineární urychlovač částic). Tato radiační pole jsou dopředu naplánovaná a vypočtená tak, že dávka v cílové oblasti je dostatečně vysoká, zatímco zdravá tkáň je chráněna v nejvyšší možné míře. Existuje rozdíl mezi vnitřním ozařováním (pomocí radioaktivních prvků vpravených do nemocné tkáně orgánu) a vnějším ozařováním.

Paraprotein

Souhrnné označení pro monoklonálně vytvořené Imunoglobuliny a jejich fragmenty. Jsou vytvářeny plazmatickými buňkami a v krvi se mohou vyskytovat ve vysokých koncentracích.

Pesticidy

Chemické látky ochraňující rostliny.

Plazmatická buňka

Specifický druh lymfatických buněk. Normální plazmatické buňky vyrábí protilátky proti cizím patogenům jako jsou např. infekční původci. U mnohočetného myelomu/plazmocytomu dochází k nekontrolovanému množení nemocných plazmatických buněk, které produkují atypické a neúčinné protilátky.

Počítačová tomografie (CT)

Rentgenová diagnostická metoda, při níž se za pomoci počítače vytvářejí obrazy řezů (tomogramy). Počítač vypočte obrazy řezů z absorpce rentgenového záření vyslaného skrz vyšetřovanou vrstvu.

Polyklonální

Opak Monoklonálních. Nenáležící ke stejnému buněčnému klonu.

Profylaxe

Prevence.

Prognóza

Předpověď  budoucího průběhu nemoci.

Protilátky

Protilátka je protein, který je schopen jako součást imunitního systému identifikovat a zneškodnit tělu cizí i vlastní látky jako například toxické látky, viry aj. V lékařství se protilátky využívají v diagnostice i léčbě. Tzv. monoklonální protilátky se vyrábí laboratorně a využívají se terapeuticky k léčbě nádorových buněk.

Psychologický

Emocionální/mentální, spojený s myslí.

Punkce

Odběr tělních tekutin z cév, tělních dutin, dutých orgánů a nádorů pomocí jehly.

Radioterapie

Léčba ozařováním.

Relaps

Opětovné objevení se příznaků nemoci, která byla v klidovém období, opětovný výskyt následující po uzdravení.

Remise

Zmírnění chronických projevů nemoci; přesto není remise synonymem uzdravení. Klinická terminologie rozlišuje mezi částečnou a úplnou remisí.

Růstové faktory

Léky, které urychlují růst krvinek, např. po chemoterapii.

Sepse

Infekce způsobená mikroorganizmy, která zachvátí celé tělo.

Sintering, Sintrování

Zborcení páteře.

Specifický obranný systém

Existuje rozdíl mezi nespecifickou dědičnou imunitou a specifickou získanou imunitou proti patogenům. Oba systémy jsou vzájemně propojeny. Nositelé specifického obranného systému jsou především Lymfocyty.

Symptom

Příznak nemoci.

Terapie

Léčba nemoci, léčebná metoda.

T-lymfocyty

T-lymfocyty se diferencují v brzlíku, malém orgánu za hrudní kostí. T-lymfocyty nesou na svém buněčném povrchu bílkovinný komplex, který rozpozná a naváže antigeny. Bílkovinný komplex reaguje pouze s antigenem, který je pro něj specifický, obdobně jako klíč, který otvírá jen daný zámek. Na tomto principu funguje aktivace T-lymfocytů. Je rozdíl mezi cytotoxickými T-lymfocyty, které na sebe navážou rozpoznané cizí buňky, tj. buňky nesoucí antigeny, a mezi pomocnými T-lymfocyty. Ty totiž pomocí produkce různých růstových faktorů umožňují diferenciaci mezi B-lymfocyty a buňkami vyrábějícími protilátky.

Trombocyty

Krevní destičky, jedna z hlavních součástí krve, která vytváří krevní sraženiny a tím zaceluje rány a zamezují vážnému krvácení.